bonvi.cz >Konjak >Konjaková mouka - zdravá dietní surovina

Konjaková mouka - zdravá dietní surovina

Konjaková mouka - zdravá dietní surovina
Konjaková mouka obsahuje vysoký podíl vlákniny zvané glukomannan. Díky tomu je ideální při redukčních dietách a úpravě životosprávy.
V článku podrobně popisujeme fungování glukomananu v lidském těle a všechny výhody konjaku.
Dozvíte se, co se z konjakové mouky vyrábí a jak ji můžete zařadit do svého jídelníčku.
aktualizovano říjen 2020
Aktualizováno říjen 2020
Konjaková mouka je zdravou a dietní alternativou běžné pšeničné mouky. Neobsahuje totiž lepek a má velice nízkou energetickou hodnotu (783 kJ na 100 gramů, vs. hladká pšeničná mouka 1466 kJ na 100 gramů). Získává se z kořene rostliny Amorphophallus konjac a v tradiční čínské a japonské kuchyni má své nezastupitelné místo.

Z konjakové mouky se nejčastěji připravují konjakové nudle (např. značky Slimpasta a Shirataki), těstoviny různých tvarů a rýže. Konjakovou mouku je však možné přidat i do běžných pokrmů a nahradit s ní škrob nebo jiná zahušťovadla. Skvěle se hodí například do pečiva, polévek, omáček, marmelád nebo pudinků.

Díky svému nízkému glykemickému indexu (GI udává rychlost vstřebání glukózy do krve z potravy. Čímž nižší glykemický index potravina má, tím rovnoměrněji dochází k využití energie z jídla a pocit sytosti vydrží delší dobu.) přispívá k udržení optimální hladiny cholesterolu v krvi a oddálení pocitu hladu. Pro svůj efekt bývá vyhledávaná při nízkokalorických dietách a jako náhrada nezdravých, tučných příloh .

Na našem webu jsme sepsali celou sérii článků o konjaku a konjakových produktech .

Rostlina konjak

Plantáže rostlin konjaku, vykopaná hlíza, fialový květ.
Plantáže rostlin konjaku, vykopaná hlíza, fialový květ.

Amorphophallus konjac, z latiny přeloženo jako zmijovec indický, je teplomilná rostlina původem z tropických a subtropických oblastí východní Asie. Ve volné přírodě roste v nížinách a na slunných místech od západní Afriky až po Polynésii. Lidově se jí přezdívá jako Áronova hůl, ďáblův jazyk nebo hadí dlaň, neboť má netypický kalichovitý vzhled a zajímavý tmavý květ.

Rostlin z rodu Amorphophallus existuje na 163 druhů, a některé z nich možné pěstovat i v našich podmínkách jako pokojovou rostlinu. Konjakovou mouku však lze získat pouze ze zmijovce indického.

Z hlediska nutričního přínosu se nejdůležitější část konjaku ukrývá pod zemí v podobě dužnaté hlízy (konjak kořen - hlíza, má až 25 cm v průměru). Ta připomíná celer, který se stejně jako konjak pěstuje pro své hlízovité kořeny. Právě z nich se konjaková mouka získává a místní obyvatelé ji hojně využívají do různorodých pokrmů nebo jako léčivý přípravek v rámci tradiční čínské medicíny. Pozitivních účinků této plodiny si tedy byli po staletí dobře vědomi čínští i japonští léčitelé, kteří ji považovali za důležitou součást potravy.

Kořen je zároveň jedinou částí, která se z konjaku využívá. Z jiné části této rostliny nelze konjakovou mouku ani jiné konjakové produkty vyrobit.

Obsah kořene konjaku

Konjak je pěstován především kvůli ve vodě rozpustnému polysacharidu označovanému jako glukomannan, který v trávicím traktu funguje jako vláknina pektinového typu. Konjaková hlíza tohoto rostlinného polysacharidu obsahuje na 82 % na 100 g. Vysušením a následným zpracováním však podíl glukomannanu klesá a pohybuje se v rozmezí 49 - 60%.

Dále kořen konjaku a potraviny z něho připravené obsahují:

  • Vitaminy – vitaminy skupiny B, C, E a D
  • Stopové prvky a minerály – železo, hořčík, zinek a draslík
  • Surový protein
  • Saponiny
  • Alkaloidy

Funkce glukomannanu v lidském těle

Nejdůležitější součástí konjakové mouky je glukomannan – pektinový polysacharid s glykosidickou vazbou, kterou nedokážou enzymy a amylázy v našem trávicím traktu dost dobře rozložit. Jako nestravitelná složka potravy tak glukomannan prochází v prakticky nezměněné formě celou trávicí soustavou, čímž zvyšuje střevní obsah, změkčuje stolici a mechanicky detoxikuje trávicí trakt. K jedinému štěpení a tzv. fermentaci dochází ve střevech, kde podporuje střevní mikroflóru a posiluje přirozenou očistu těla od patogenů.

Další zajímavou vlastností glukomannanu je absorpce vody a tvorba viskózního gelu v trávicím ústrojí. Díky tomu a nízké kalorické hodnotě vytváří v žaludku tzv. „nulový energetický obsah“, čímž potlačuje produkci hormonu hladu ghrelinu (ghrelin se nejvíce vylučuje při vyprázdněném žaludku). Pocit hladu se tedy dostavuje za mnohem delší dobu.

PharmDr.Tomáš Arndt
Pro svoji vysokou viskozitu je glukomanan v čistém stavu pravděpodobně nejhodnotnějším dietním polysacharidem, který lze na rozdíl od většiny ostatních vláknin bez obtíží konzumovat jako doplněk stravy v dostatečné denní dávce, která se nevstřebává a vlivem přijatých tekutin postupně zvětšuje svůj objem za vzniku vysoce viskózní tekutiny. Pokrytím střevní stěny a střevního obsahu přirozeným způsobem příznivě reguluje dostupnost sacharidů a tuků z potravy.

Produkty z konjaku a konjakové mouky

Z kořene konjaku se připravuje několik základních produktů (mouka, želé a rozpustná vláknina), z nichž následně vznikají produkty sekundární :

  • Konjaková mouka – vzniká mletím vysušených konjakových hlíz. Mouka se dále používá pro výrobu konjakových nudlí, těstovin a rýže.
Nízkokalorická konjaková mouka na výrobu těstovin a rýže
Nízkokalorická konjaková mouka na výrobu těstovin a rýže
  • Konajakový gel/želé – dalšími výrobními procesy se z konjakové mouky získává želé nebo guma, která slouží v potravinářství jako alternativa k želatině, zahušťovadlům nebo emulgátorům. Na obalech produktů ho můžete najít pod označením E425.

  • Konjaková rozpustná vláknina – Čisté konjakové želé je dále možné zpracovat na rozpustnou vlákninu, která slouží jako doplněk stravy.

Poměrně novým produktem na trhu je konjaková houbička na čištění a masáž pleti, která se taktéž vyrábí z konjakové mouky, a to složitým procesem sušení, tvarování, zahřívání a zmražení. Výsledná houbička má velice jemnou, ale tvrdou pórovitou strukturu. Proto je nutné před použitím konjakovou houbu na několik minut namočit do vody. Přidáváním uhlí nebo jílů výrobci mění její barvy.

Produkty z konjakové mouky

Z konjakové mouky se nejčastěji vyrábí konjakové těstoviny všech tvarů jako u běžných vaječných těstovin. Setkat se tak můžete s konjakovými penne, fetuccine nebo lasagne. Široký výběr najdete i u konjakové rýže nebo nudlí.

Všechny tyto produkty se skvěle hodí nejen do asijských jídel, ale také českých pokrmů, kde jimi můžete nahradit například knedlíky, vařené brambory a jiné kalorické přílohy, které jsou v rozporu s vaší dietou nebo stylem zdravého stravování.

Jediná porce konjakových těstovin má desetinásobně nižší obsah kalorií než vaječné těstoviny.

Konjaková mouka navíc na rozdíl od jiných zdravých alternativ pokrmů nemá žádnou chuť, takže se jí nemusíte bát dochutit svým oblíbeným kořením.

Výhody a účinky konjakové mouky

Díky tomu, že se konjaková mouka pyšní nízkým počtem kalorií a vysokým obsahem účinných látek, poskytuje lidskému tělu celou řadu výhod. Mezi hlavní a prokázané přínosy konjakové mouky patří:

Zařadit ji do jídelníčku tedy mohou všichni, kteří chtějí upravit svoji střevní peristaltiku, tělesnou hmotnost nebo hladinu cholesterolu.

Dávkování konjaku a možné vedlejší účinky

Potraviny z mouky kořene konjaku bývají lidským organismem obecně dobře tolerovány.

Jako ale u všech produktů s vysokým podílem vlákniny se i u konjaku mohou objevit nežádoucí účinky v podobě zažívacích potíží jako například nadýmání, plynatost, bolest břicha nebo průjem.

Co se týče dávkování, žádná standardizovaná dávka konjaku ani glukomannanu neexistuje. Pokud ale užíváte glukomannan jako doplněk stravy, vždy byste se měli řídit uvedenými informacemi od výrobce.

Jediné na co byste si měli dát pozor, když z konjakové mouky přípravujete konjakové těstoviny nebo jiné pokrmy. Jelikož má totiž konjaková mouka schopnost při kontaktu s vodou nabobtnávat a zvětšovat svůj objem, je potřeba ji připravit tak, aby byla plně nasycena vodou a nebyla již schopna žádné další tekutiny absorbovat. Je to důležité z toho důvodu, aby při její konzumaci nedošlo k nabobtnání v jícnu nebo zablokování v hrdle, což by mohlo způsobit potíže s dýcháním.