Bolest kloubů a léčba

Co je bolest kloubů

Bolest kloubů je nepříjemný osobní pocit vznikající drážděním nervových zakončení zánětem v kloubu, zvýšeným tlakem v kloubu nebo poraněním kloubních struktur a přilehlých měkkých tkání.

Důvody bolesti jsou různorodé, ale nejčastěji k bolestem pohybového aparátu dochází u:

• starších osob z důvodu přirozeného opotřebení,
• osob s fyzickou zátěží (sport, jednostranná fyzická práce),
• osob se špatným držením těla,
• osob s obezitou,
• osob, které prodělali úraz.

Charakter bolesti kloubů ve velké míře závisí na rozsahu a závažnosti problému. Ovšem je také hodně individuální. Vzniknout může náhle, nebo pozvolna.

• Pokud vzniká náhle, obvykle se jedná o prudkou, silnou a akutní bolest, která vyžaduje okamžité řešení.
• Pozvolná bolest naproti tomu často reaguje na změnu polohy těla, roční či denní dobu a fyzickou zátěž.

Velice významným projevem je také ranní či noční bolest a ztuhlost kloubů – tyto projevy totiž mohou poukazovat na specifická kloubní onemocnění. Někdy bolest může odlišně reagovat na teplo a chlad a může mít stěhovavý charakter.

Klouby jsou důležitou součástí pohybového ústrojí člověka. Umožňují nám pohybovat se z místa na místo a vykonávat sebeobslužné činnosti. Jakmile se proto bolest kloubů objeví, je zásadním způsobem narušena kvalita života jedince. Z toho důvodu, je potřeba se o klouby pravidelně starat a předcházet jejich poškození.

Klouby lidského těla.

Pokud vás zajímá jak, přečtěte si náš článek Péče o klouby a prevence onemocnění kloubů, do kterého jsme pro vás přehledně napsali vše, co byste o kloubech měli vědět.

Různou míru bolesti kloubů nejčastěji řešíme:

• mírné, občasné bolesti - příležitostné cvičení, chůze, plavání

• střední dlouhodobé bolesti - kloubní výživa , ortézy a bandáže

• větší bolesti, krátkodobé/dlouhodobé - návštěva lékaře, rehabilitace, kompenzační pomůcky, operace

Hledáte přípravky na mírné až střední bolesti kloubů? Otestovali jsem pro vás!

Nejlepší kloubní výživa a přípravky na klouby 2024

podívat se na srovnání

Příčiny bolesti kloubů a svalů

Bolesti kloubů vznikají na základě vrozených a získaných příčin.

1. Vrozené a dědičné příčiny jsou většinou patrné již v dětství, anebo se mohou projevit během dospívání. Označují se také jako vrozené vývojové vady a projevují se celou řadou abnormalit pohybového ústrojí. Mezi vrozené příčiny, které mohou vyvolávat bolest, patří například Marfanův syndrom, což je dědičná choroba pojivové tkáně.

2. Získané příčiny bolesti kloubů jsou více rozmanité. Vznikají totiž během různých chorob, které s pohybovým aparátem ani nemusí souviset. Podle charakteru způsobující choroby se rozdělují na:

• infekční – patří sem například revmatická horečka (onemocnění způsobené streptokokem skupiny A, které postihuje srdce, klouby a další orgány) a lymeská borelióza (onemocnění projevující se bolestí hlavy a kloubů, zimnicí, horečkou a poruchou paměti, které způsobuje klíště infikované bakterií Borellia burgdorferi),
• zánětlivé – například revmatoidní artritida (chronický zánět kloubů nejčastěji na rukách) a Bechtěrevova nemoc (celoživotní onemocnění, během kterého dochází k omezení hybnosti páteře a velkých kloubů),
• degenerativní – například osteoartróza (časté onemocnění, při kterém dochází ke snížení kloubní chrupavky),
• endokrinní – například cukrovka (zvýšená hladina cukru v krvi) nebo bolesti způsobené špatnou funkcí štítné žlázy,
• metabolické – například dna (zvýšená hladina kyseliny močové způsobuje zánět),
• hematogenní – například krvácení do kloubu,
• polékové – některé léky mohou způsobit bolesti kloubů, kostí a svalů,
• poúrazové – například zlomeniny, poškození menisků a kloubních vazů.

Srovnání zdravého kloubu a kloubu s pokročilým stádiem osteoartrózy.

Bolesti svalů a kloubů bohužel nejsou tím jediným problémem. Bolest kloubu totiž mnohdy doprovází další vedlejší projevy, které mohou celý průběh kloubního onemocnění zhoršovat.

Nejčastější další projevy bolesti kloubů:

• otok okolo kloubu,
• červená, napnutá, lesklá a na dotek teplá kůže okolo kloubu,
• horečka,
• deformity kloubu,
• bolest kloubů v noci a v klidu,
• omezení pohyblivosti kloubu,
• kloubní ztuhlost,
• drásoty a výrazné vrzání kloubů.

Co na bolavé klouby

Při mírnější nebo krátkodobé bolesti (bez vedlejších projevů) je dobré zlepšit preventivní péči o klouby. Hlavní metody uvadíme v našem přehledu. Taktéž je možné užívat doplňky stravy na klouby, kde nepotřebujete lékařský předpis. Dopřejte si více pohybu (procházky, léhké posilování, plavání, různorodá fyzická práce).

Pokud bolesti přetrvávají další týdny či měsíce nebo se bolest nesnižuje, je nutné navštívit lékaře.

TIP: Podívejte se na srovnávací tabulku nejlepší kloubní výživa a přípravky na klouby 2024

podívat se na srovnání

Bolesti kloubů patří k nejběžnějším důvodům, proč jedinec navštíví ambulanci praktického lékaře. Cílem praktického lékaře je určit vyvolávající příčinu bolesti a na základě série klinických vyšetření stanovit diagnózu a způsob léčby. Důležité je především odlišit akutní stav většinou spojený s úrazem od chronických potíží a zhodnotit, zda je nutné odeslat pacienta ke specialistovi – ortopedovi.

Součástí klinických vyšetřovacích metod, které by měl provést každý lékař, je:

• Anamnéza – jedná se o soubor otázek, které vám bude klást lékař za účelem dopátrání se příčiny úrazu, prodělaných a dědičných chorob, podstoupených operací a hospitalizací a zkrátka všeho, co by mohlo mít souvislost s vašimi kloubními potížemi.

• Objektivní vyšetření – základem je pohled, pohmat a zjištění rozsahu pohybu v kloubu. Součástí vyšetření mohou být i různé fyzické zkoušky, které mají za cíl ověřit stabilitu, postavení segmentů těla nebo stupeň svalové síly. Nejedná se ale o nic náročného. Dotekem pak lékař zhodnotí bolestivost, otok, teplotu kůže, odpor tkání, svalové napětí, atd. A to nejen v místě bolavého kloubu, ale i případně dalších oblastech, kam může bolest vystřelovat nebo se přenášet svalové napětí. Vyšetření dále může zahrnovat orientační neurologické vyšetření, přeměření otoku či délky končetiny.

  zdroj citace

  Mudr. Luděk Ryba Ph.D. a kolektiv

  Již při příchodu pacienta pohledem hodnotíme stereotyp chůze, napadání na jednu končetinu, kolébavá „kachní” chůze při oslabení gluteálních svalů a s tím pozitivní Trendelenburgův příznak při artróze kyčelních kloubů. Po odložení oděvu pohledem hodnotíme deformaci kloubu, otok a osovou úchylku končetiny. Typická je při artróze kolene, kde je častější varózní deformita a dolní končetiny do O. Méně častá a převažující u žen je valgózní deformita a končetiny do X. Pohmatem následně upřesníme místo bolesti, zda je lokalizované do kloubu, nebo do okolních měkkých tkání, event. přenesená.

• Laboratorní vyšetření – úplným základem je odběr krve na krevní obraz, zánětlivé parametry a zjištění hladiny kyseliny močové. Provedena může být i případná punkce kloubu, při níž dojde k odběru výpotku.

• Paraklinické metody – následuje radiologické vyšetření, jehož hlavní součástí je rentgen. Další možností je, že vás lékař odešle na CT (počítačová tomografie), magnetickou rezonanci nebo sono.

Po stanovení diagnózy lékař navrhne adekvátní léčebný postup. Jak léčba kloubů bude probíhat a co všechno bude zahrnovat, záleží především na povaze nemoci.

Obecný postup lékařské péče při léčbě kloubů můžeme shrnout takto:

• Pokud se ale objevuje bolest, chybět určitě nebudou léky na tlumení bolesti.
• Lékař by vás měl také informovat o možné úpravě životosprávy, snížení tělesné hmotnosti, je-li to nutné, režimových opatřeních a podpůrných pomůckách (berle, ortézy).
• S největší pravděpodobností vám dále doporučí fyzikální léčebné metody (př. vodoléčbu, magnetoterapii, elektroléčbu, laserovou terapii atd.) a
• fyzioterapii, která může trvat i několik týdnů. Motivace ke cvičení je velice důležitá. Pohyb totiž vede ke zlepšení rozsahu pohybu v kloubu a posílení svalstva, které následkem úrazu či choroby mohlo ochabnout.
• Po rehabilitaci mohou následovat lázně.
• Léčbu kloubů a zánětů můžete podpořit užíváním kvalitních doplňků stravy na klouby. Ty se obecně doporučují nejen v případě, že se prokázalo opotřebení kloubní chrupavky, ale i pokud pravidelně sportujete,prodělali jste úraz či operaci, hodně při práci zatěžujete klouby, jste senior nebo trpíte nadváhou. Je dobré mít ale na paměti, že kloubní výživa je pouze doplněk léčby.
• Posledním řešením, ke kterému se většinou přistupuje až poté, co selže ostatní léčba bolesti kloubů, je operace.

1. Léky na klouby

Léků na bolavé klouby existuje celá škála. Některé jsou dostupné pouze na předpis, jiné můžete běžně zakoupit v lékárně. Každá příčina bolesti kloubů si však žádá jiný typ léčiva. Lékař při předepisování léku na bolest kloubů zároveň musí zvážit stupeň poškození kloubu, vedlejší projevy a celkový zdravotní stav jedince.

Léky na bolest kloubů a svalů – analgetika

V případě, že léčba bez léků na klouby nezabere a bolest stále přetrvává, přistupuje se k podání léčiv na bolest (například ibalgin, paralen, brufen atd.). V první řadě se doporučuje paracetamol nebo kyselina acetylsalicylová, a to buď samostatně, anebo v rámci analgetické směsi. Jedná se o léky bezpečné, rychle působící a s antipyretickým (protihorečkovým) efektem. Pokud paracetamol dostatečně neúčinkuje, kombinuje se silnějším tramadolem – ten je pouze na lékařský předpis.

Léky na zánět kloubů – nesteroidní antirevmatika

Při zánětlivých onemocněních pohybového aparátu, jako je dekompenzovaná artróza, revmatoidní artritida, tendinitida (zánět šlachy) nebo burzitida (zánět tíhového váčku) a další, jsou první volbou nesteroidní antirevmatika (například aspirin, ibuprofen, naproxen, diklofenak tablety a dexketoprofen). Tyto léky na bolest kloubů způsobenou zánětem patří k nejběžněji doporučovaným lékům v rámci ortopedické praxe. Jejich mechanismus účinku spočívá v mírném zmírnění známek zánětu, tlumení bolesti a snížení teploty. Neovlivňují však příčinu vzniku problému.

Do skupiny těchto léků bez předpisu patří např.:

• ibuprofen, diclofenak, indometacin – u nich se doporučuje jen krátkodobé užívání, a
• piroxikam, meloxikam – jsou vhodné při chronické bolesti kloubů.

Vzhledem k velkému množství vedlejších účinků, především pak u straších a polymorbidních (člověk, který se léčí na více chorob) jedinců, by měly být užívány uvážlivě a jen krátkodobě. Negativní vliv mají hlavně na trávicí a zažívací trakt. Při dlouhodobém užívání dokonce zvyšují riziko vředové choroby s možným vnitřním krvácením.

Lokální aplikace nesteroidních antirevmatik ve formě mastí nebo gelů je bezpečná. Bohužel ale u závažnějších onemocnění nebo vyšším stupni osteoartrózy není jejich efekt dostatečný, a tak se přistupuje k tabletovým formám.

Lék na klouby a chrupavky – injekční léčba kortikosteroidy

Do rukou specialistů – ortopedů a revmatologů pak patří tzv. nitrokloubní injekce kortikoidů. Tyto léky na klouby podávané injekčně zmírňují bolest a působí protizánětlivě. Efekt mají dlouhodobý (v řádu měsíců), avšak hrozí riziko zanesení infekce během aplikace.

Používají se u celé řady onemocnění, jako například u revmatoidní artritidy, tendinitidy, burzitidy a úžinových syndromů (útlak nervu v místě anatomického zúžení, př. karpální tunel).

Léky na artrózu – SYSADOA

Další, co pomáhá na bolest kloubů, jsou léky označované anglickou zkratkou SYSADOA (SYmptomatic Slow Acting Drugs of OsteoArthritis), které se používají při léčbě osteoartrózy. Dříve se skupině těchto léků říkalo chondroprotektiva. Charakteristické jsou pomalým nástupem účinku, který se dostavuje mezi 3.–8. týdnem a přetrvávat může až 2 měsíce po dobrání léků.

Tyto léky na artrózu kloubů mohou obsahovat:

• glukosamin sulfát,
• chondroitin sulfát,
• kyselinu hyaluronovou,
• diacerein.

První tři uvedené látky jsou přirozenou součástí lidského těla. Věkem však dochází k jejich úbytku.

Jejich cílem je zlepšovat hybnost kloubu, zpomalovat zužování kloubních štěrbin, obnovovat strukturu chrupavky a ulevovat od bolesti. Nachází se nejen v lécích, ale i v některých volně prodejných doplňcích stravy. Lék s glukosamin sulfátem je v České republice registrován jako Dona lék na klouby a lék s chondroitin sulfátem jako Condrosulf.

Další léky na bolesti kloubů

Farmakologická léčba pohybového ústrojí dále může zahrnovat léčbu antibiotiky a chemoterapeutiky, nebo injekční kloubní výživu (viskosuplementace). K nitrokloubní výživě se nejvíce používá kyselina hyaluronová, kterou lze aplikovat do jakéhokoliv kloubu. Pojišťovna ale tuto metodu hradí jen částečně, u artrózy kolenního kloubu od 2. stupně.

2. Operace kloubů

Operační výkony se obecně rozdělují na preventivní a léčebné.

1. Preventivní operace

K preventivním operačním výkonům patří například korekční osteotomie, kdy se upravuje onemocněním pozměněná osa končetiny do fyziologického postavení, nebo artroskopie, což je endoskopický výkon, při němž lékař nahlédne kamerou do nitra kloubu a rovnou může kloub ošetřit. Artroskopie se tak v některých případech pohybuje na pomezí preventivních a léčebných výkonů.

Preventivní operace mají za cíl:

• zachovat kloub,
• snížit bolest postiženého kloubu,
• zlepšení fungování kloubu,
• oddálení potřeby kloubní náhrady.

2. Léčebné operace

Mezi léčebné operace kloubů řadíme zejména totální nebo částečnou náhradu kloubu (aloplastika) nebo artrodézu, což je operace, jejímž úkolem je znehybnění postiženého kloubu – dnes se provádí zřídka.

Cílem léčebné operace je:

• odstranit zbytky poškozené chrupavky,
• obnovit celistvost kloubního povrchu,
• zlepšit rozsah kloubu,
• aplikace kloubní náhrady.

Endoprotéza

Úplně nejčastější ortopedickou operací je aloplastika. Při této operaci je implantátem nahrazen buď celý kloub, nebo pouze jeho část. Nejrozšířenější je endoprotéza (náhrada) kyčelního či kolenního kloubu. K aloplastice se přistupuje při závažných deformitách nebo artróze nejvyššího stupně, která nereaguje na žádnou jinou léčbu. Náhrada kyčelního či kolenního kloubu v těchto případech bývá posledním řešením, které přináší úlevu od bolesti. A to i přesto, že operace s sebou samozřejmě nese možná rizika a pooperační rekonvalescenci.

Operace kolene pomocí endoprotézy. Žlutá obarvení kolem otevřeného místa je desinfekce.

Doba zotavení u každého jedince trvá jinak dlouho. Záleží na věku, zdravotním stavu jedince a typu zavedené endoprotézy. Přibližně rekonvalescence trvá 4 měsíce a v prvních týdnech ji doprovází podpažní berle. Po operaci následuje několikatýdenní rehabilitace. Po poradě s lékařem je také možné podstoupit lázeňskou léčbu.

Artroskopie

Artroskopie je metoda, při níž se využívá složité soustavy čoček a endoskopické kamery. Provádí se u pacientů s kloubní bolestí, nestabilitou kloubu, omezenou hybností kloubu a dalšími obtížemi, které vznikly buď po úrazu, nebo z neobjasněné příčiny.

Artroskopie je méně invazivní metoda operace. Upřednostňuje se u některých potíží.

Artroskopie umožňuje nahlédnout dovnitř kloubu, co nejméně invazivním způsobem, zjistit příčinu kloubních potíží a odstranit je. Indikací (doporučení) k této operaci je poškození vazivových lemů okolo jamky kloubu, prasknutí vazů, poranění kloubní chrupavky, nitrokloubní infekce, poškození menisku atd.

Výhodou artroskopie jsou malé řezy do kloubu, čímž je hojení a celková rekonvalescence mnohem méně náročná. Opět ale záleží na stavu jedince a závažnosti kloubního problému. Například u odstranění menisků rekonvalescence obvykle trvá 2 měsíce.

Nejčastější bolesti kloubů

Nejčastěji bolí klouby na dolních končetinách. Přece jen nesou celou váhu těla, čímž se znatelně více opotřebovávají a jsou náchylnější ke vzniku artrózy. Konkrétně kolena patří celosvětově mezi nejčastěji bolavé klouby. S rozvojem počítačových technologií ale také přibývá více případů bolavých kloubů na rukou nebo v oblasti páteře.

Bolest ramenního kloubu

Bolest ramene se může objevit u starších i mladších osob. U starších vzniká na základě degenerativních změn, zatímco u mladších je většinou na vině přetěžování při sportu nebo práci.

Hlavním problémem je nepříjemné vystřelování bolesti z ramene do krku, hlavy nebo mezi lopatky. Kvůli tomu někdy dochází k opomíjení hlavního příznaku akutního infarktu myokardu, který se vyznačuje právě prudkou bolestí ramenního kloubu.

Mezi nejčastější příčiny bolesti ramenního kloubu patří:

• artróza ramene – bolest je většinou přímo v místě kloubu a nikam nevyzařuje, doprovází ji omezení pohybů v kloubu, především upažení.
• Impingement syndrom – bolestivý útlak měkkých tkání v prostoru ramene, projevuje se klidovou a noční bolestí.
• Přetížení dlouhé hlavy bicepsu – většinou vzniká spolu s impingement syndromem, u kulturistů a vzpěračů však může vzniknout i samostatně nebo dokonce může dojít k přetržení svalu.
• Syndrom zmrzlého ramene – bolestivý stav, který se rychle zhoršuje a omezuje hybnost v kloubu všemi směry, vzniká častěji u žen ve věku nad 50 let, příčina není jasná.
• Luxace ramene – vykloubení při úrazu nebo spontánně.

Co na bolest ramenního kloubu

Ztuhlým a napnutým svalům okolo ramenního kloubu udělá dobře teplá koupel a nahřátí termoforem. Vyzkoušet můžete také hřejivou mast na klouby. Pokud na rameni pozorujete otok a začervenání, vhodné jsou spíše studené obklady. Přesto byste ale raději měli co nejdříve navštívit lékaře. U artrózy ramene je důležité zachovat hybnost v kloubu pravidelným cvičením, které zjednodušeně spočívá v hýbání paží do všech směrů. Případně existuje také možnost artroskopie a endoprotézy ramene.

Kdy navštívit lékaře

Lékařskou pomoc byste si měli okamžitě přivolat, pokud pociťujete prudkou bolest ramene doprovázenou dušností, bolestí na hrudi, závratí a zvýšeným pocením. Může se jednat o srdeční mrtvici. Dále je dobré navštívit lékaře, jestliže nemůžete s ramenem vůbec hýbat, pohyb velice bolestivý, objevují se známky zánětu nebo když pozátěžová bolest neodezní do tří dnů.

Bolest loketního kloubu

Loketní kloub obvykle bolí po náročné fyzické práci, po stereotypní činnosti, neadekvátním tréninku nebo sportovní zátěži. Někdy se dokonce mohou do lokte bolesti přenášet z oblasti ramene nebo hrudníku.

Příčiny bolesti loketního kloubu:

• artróza lokte – není tak častá, přesto jí mohou někteří starší jedinci trpět,
• studentský/písařský loket – zanícení tíhového váčku lokte mechanickým přetížením,
• tenisový loket – jedná se o tzv. entezopatii, což je onemocnění zasahující úpony šlach, projevuje se
• zánětem, otokem, zarudnutím a klidovou bolestí, u lokte se projevuje zejména bolestí při stisku a při zvedání břemen,
• oštěpařský/golfový loket – jde o typ entezopatie, která se projevuje bolestí na vnitřní straně lokte.

Co na bolest loketního kloubu

Entezopatie a burzitida vyžadují klidový režim bez zatěžování, ledování a zafixování ortézou. Doporučovány jsou analgetika, analgetické masti a injekčně kortikoidy. Pokud potíže dlouhodobě přetrvávají je nutná operace. Velice účinná je také fyzioterapie, laserová nebo ultrazvuková terapie a kineziotaping.

Kdy navštívit lékaře

Pokud pozorujete zvýšenou teplotu kůže v oblasti lokte, zarudnutí a otok, měli byste vyhledat lékaře.

Bolest kloubů na ruce

Bolest kloubů na prstech je častým projevem revmatoidní artritidy, což je autoimunitní onemocnění projevující se ranní ztuhlostí prstů, klidovou bolestí, otokem a zduřením drobných kloubů na rukách. Jedná se ale o systémové onemocnění, které má i další projevy jako únavu a slabost. Ne však vždy bolest kloubů na rukou souvisí s tímto onemocnění.

Mezi další časté příčiny bolesti na prstech ruky patří:

• mikrotraumata a poúrazové stavy – zlomeniny, stereotypní činnosti využívající jemnou motoriku a vykloubení prstů, to vše se podepisuje na kloubu a jeho správném fungování.
• syndrom karpálního tunelu – vzniká stlačením středového nervu v úžině zápěstí. Toto onemocnění se objevuje častěji u žen ve věku nad 45 let, které mají malou tělesnou výšku s anatomicky menšími rozměry karpálního tunelu. Výskyt syndromu je ale také mnohem častější u lidí pracujících na počítači. Projevuje se brněním prstů a sníženou citlivostí ruky,
• artrotické změny.

Co na bolest kloubů na ruce

Léčba kloubů ruky je založena především na medikaci. Doporučeny jsou analgetika, nesteroidní antirevmatika a injekčně kortikosteroidy. Důležitá je také ergoterapie (léčebná metoda, která prostřednictvím smysluplných činností učí jedince zvládat běžné denní činnosti). Případně se provádí operace. Bolesti způsobené artrózou prstů ustupují při působení tepla a teplé vířivky.

Kdy navštívit lékaře

Lékaře byste měli vyhledat při dlouhodobě přetrvávajících obtížích, které narušují provádění běžných denních činnosti, a při podezření na revmatoidní artritidu.

Bolest kyčelního kloubu

Bolesti kyčelního kloubu patří k nejčastějším. Jedná se totiž o velice zatěžovaný kloub, na který působí hmotnost těla, špatný stereotyp chůze a postavení pánve. Upíná se zde také velké množství svalů a podpůrných vazů. Kvůli tomu se do oblasti kyčle přenáší bolesti z ostatních částí dolní končetiny. Stav kyčelního kloubu navíc z dlouhodobého hlediska ovlivňují zkrácené a oslabené svaly nohy, včetně hýždí.

Nejčastější příčina bolesti kyčelního kloubu:

• artróza kyčelního kloubu – její vznik je podmíněn řadou rizikových faktorů. Postiženo je více než 80 % osob nad 75 let, dvakrát častěji je přítomna u žen. U osob mladších 40 let se objevuje jen zřídka. Dále její rozvoj podporuje nadváha, jednostranné a nadměrné zatěžování kloubů nebo zlomeniny v oblasti kyčle. Artróza se může projevovat i náhlou bolestí kyčelního kloubu při pohybu, kdy vystřeluje do třísla. Přidružit se může otok, začervenání a drásoty. To vše vede k omezení hybnosti.
• Dalšími příčinami mohou být entezopatie, burzitidy nebo přenesené bolesti z křížové a bederní oblasti. Tyto problémy se mohou projevovat podobně jako artróza, na rentgenovém snímku však nebudou žádné známky po degenerativních změnách.

Co na bolest kyčelního kloubu

U artrózy kyčelního kloubu se doporučují všechna režimová opatření, která jsme probrali v článku Péče o klouby a prevence onemocnění kloubů. Důležité je zejména zaměřit se na skladbu jídelníčku, případně zařadit kvalitní kloubní výživu. V případě nadváhy má znatelný efekt snížení hmotnosti. Dále se doporučují lázně, rehabilitace a pravidelný pohyb v bazénu, při němž je tělo nadlehčováno, avšak voda zároveň klade mírný odpor. U 4. nejvyššího stupně artrózy s přetrvávajícími bolestmi je nutná náhrada kyčelního kloubu.

Kdy navštívit lékaře

Akutní bolest kyčelního kloubu a dlouhotrvající obtíže znesnadňující chůzi jsou dobrý důvodem k tomu, abyste navštívili svého lékaře.

Bolest kolenního kloubu

Bolesti kolenních kloubů se mohou vyskytovat jak u mladých a aktivních jedinců, tak u seniorů. Koleno je nejsložitějším kloubem v těle, neboť obsahuje několik menisků, zpevňujících vazů a v jeho okolí je popisováno více než 20 burz.

Podobně jako kloub kyčelní i funkci kolene ovlivňuje celá škála faktorů, včetně terénu, po němž chodíme a to, jaké boty nosíme. Není proto divu, že bolesti kolenního kloubu objevují valné většiny populace.

Nejběžnější příčiny bolesti kolenního kloubu:

• artróza kolenního kloubu – jedná se o nejrozšířenější typ osteoartrózy, podle studií tvoří celosvětově až 83 % všech artróz . Rizikové faktory a příznaky se shodují s artrózou kyčelního kloubu.
• Skokanské koleno – vzniká přetěžováním kolene např. u volejbalistů a dalších sportovců. Projevuje se bolestí kolene při zátěži, konkrétně v místě úponu šlachy čtyřhlavého svalu stehenního na holenní kost, poranění nebo úplné přetržení vazů – nejčastěji dochází k narušení postranních vazů a předního zkříženého vazu kolene. Vzniká po úrazu, typické poranění u fotbalistů. Projevem je lokalizovaná bolest, otok a omezení hybnosti kolene.
• Poškození menisku kolene – po úrazu, častěji u mužů. Objevují se bolesti kloubu při chůzi po nerovném povrchu, které může doprovázet pocit „přeskakování“ kolene.
• Poranění kloubní chrupavky a zlomeniny – bolesti kolenního kloubu se mohou objevit po zlomeninách nebo po pádu na koleno, kdy zlomenina nevznikla, ale došlo k poškození chrupavky. Projevem jsou mírné otoky, různě kolísající bolest a pohybové blokády.

Co na bolest kolenního kloubu

Léčba bolesti kolenních kloubů se liší podle typu poškození. Pro zjištění příčiny a její odstranění se často využívá artroskopie. U artróz kolenního kloubu se doporučuje dodržovat režimová opatření (snížení váhy, kloubní výživa, pravidelný pohyb atd.), případně se provádí totální endoprotéza kolene. Poté následuje rehabilitace. Kdy navštívit lékaře

Návštěvu lékaře byste měli zvážit při silných bolestech kolenních kloubů při pohybu a doteku, otocích a omezení hybnosti v kloubu.

Bolest čelistního kloubu

Čelistní kloub patří k nejvíce namáhaným kloubům v lidském těle. Každý den, ať už chceme nebo ne, jej používáme. V pokročilém věku se tak mohou objevit bolesti čelistního kloubu způsobené degenerativními změnami. U mladších jedinců jsou bolesti tohoto kloubu většinou způsobeny traumatem, růstem zubů nebo při psychické zátěži.

Co na bolest čelistního kloubu

Žádný specifický lék na bolest čelistního kloubu neexistuje. Doporučují se volně prodejné léky na bolest kloubů, klidový režim a měkká strava, která nebude kloub dál dráždit.

Kdy navštívit lékaře

Při projevech zánětu, dlouho přetrvávající bolesti a dalších přidružených bolestech, například hlavy a krční páteře, se doporučuje co nejdříve vyhledat lékaře. Ten vám může dát žádanku na fyzioterapii a předepsat vám silnější léky na bolest.

Bolest kloubů a dopad na život

Bolest kloubu přináší omezení do běžného života v podobě nemožnosti pohybovat se tak jako dříve. Také může být příčinou ještě dalších, závažnějších zdravotních problémů.

1. Kulhání a odlehčování kloubu

Bolesti kloubů a patologické stavy pohybového systému mohou způsobit poruchu stereotypu chůze, kdy dochází k odlehčování jedné dolní končetiny a výraznému napadání na druhou nohu (Dungl, 2014).

Kromě estetické vady tento problém může vést k přeneseným bolestem zad a poškození doposud funkčních kloubů. Při odlehčování jedné končetiny se totiž více zatěžují klouby na druhé. Celá postava je při chůzi navíc nakloněna, což ovlivňuje postavení pánve a páteře.

2. Zkrácení a oslabení svalů

Bolavé klouby ve většině případů doprovází omezení hybnosti nebo kloubní blokády, kdy zkrátka kloub není možné v plné míře ohnout nebo natáhnout. Kvůli tomu kloub není možné plně využívat a přilehlé svaly a šlachy začínají strádat.

Svaly na omezený pohyb většinou reagují ochabnutím a ztrátou svalové síly, zatímco vazy se začínají zkracovat. Pokud tento stav dlouhodobě přetrvává, mohou se v kloubu začít vytvářet degenerativní změny, jejichž následkem vzniká artróza. Zkrácení vazů pak také může přejít v trvalou podobu, takže kloub již nebude možné rozcvičit.

3. Ztráta hybnosti

Tím nejhorším, co může následkem bolavých kloubů nastat, je to, že přestanete chodit a budete jen ležet. Dlouhodobá neschopnost volného pohybu totiž vede k tzv. imobilizačnímu syndromu. Jedná se o skupinu projevů, které negativním způsobem ovlivňují jednotlivé orgány těla.

• Klouby zatuhnou a svaly ochabnou.
• Z kostí se začne vyplavovat zvýšené množství vápníku, což může zapříčinit vznik osteoporózy (chřadnutí kostí).
• Vleže je omezena kapacita plic, tudíž nedochází ke kvalitnímu okysličování krve.
• Hrozí riziko infekce močových cest a ledvinových kamenů.
• Objeví se nechutenství, zácpa a problémy s trávením.
• Přímým tlakem nebo třením podložky o tělo mohou vznikat na určitých místech (většinou hýždě a paty) proleženiny, které mohou vyústit až v nekrózu neboli odumření tkáně.

Vážné dopady imobilizačního syndromu na člověka jsou také důvodem toho, proč se po výměně kloubu, artroskopii a dalších operacích pohybového aparátu, lékaři snaží pacienta co nejdříve rozpohybovat nebo alespoň posadit na lůžku.

Ať už tedy trpíte jakýmkoliv onemocněním kloubů, nikdy nenechte bolest zajít tak daleko, aby vás připravila o hybnost.